Už při studiu na VŠ jsem pracovala v neziskové organizaci TADY A TEĎ, o.p.s. v Plzni. Jednalo se o podporu vzdělávání dětí a jejich rodin ze sociálně vyloučeného prostředí. Já osobně jsem se zaměřovala na práci s mladými dívkami. Vedla jsem volnočasový klub pro tyto dívky. Věnovala jsem se především tématům vzdělávání - podpoře při přechodu ze ZŠ na SOU/SŠ a následné podpoře, prevence předčasného otěhotnění, rizikovému chování. Tahle práce mě neuvěřitelně bavila a naplňovala mě. Dávala mi smysl a viděla jsem výsledky. Dámský klub získal Zvláštní cenu za přínos k podpoře rozvoje dovedností řízení vlastní vzdělávací a profesní dráhy v soutěži Národní cena kariérového poradenství 2012. 

Po necelých 4 letech jsem odešla na rodičovskou dovolenou se svým prvorozeným synem. Byl to pro mě tvrdý náraz. Z rozjeté kariéry a vysokoškolského studentského života byl během pár měsíců naprosto jiný život. Byla jsem mladá a naprosto nepřipravená stát se matkou. Po porodu prvorozeného syna, jsem si říkala, že takovýto druh zážitku už nikdy nechci zažít. Porod byl dlouhý, bolestivý a plný nejrůznějších medicínských zákroků a medikace. Následně začalo velmi náročné období, kdy syn byl plačtivé dítě, měl kojeneckou koliku a minimální potřebu spánku, což mě vedlo na pokraj mých sil.

A zde začíná i moje cesta k předporodní přípravě a Lesní mysli. V té době jsme objevili náš vysněný pozemek v malé obci  Hůrky u Rokycan na kraji brdských lesů. Byla to láska na první pohled. Po koupi pozemku jsme se přestěhovali na vesnici do obecního bytu, s tím, že budeme odtud dozorovat stavbu našeho domu. Vzhledem k tomu, že k pozemku chyběla zpevněná komunikace a při stavbě nastalo mnoho různých komplikacích, protáhla se stavba domu na několik let. 

Krátce po přestěhování na vesnici jsem zjistila, že čekám druhé dítě - dceru, rozhodla jsem se na porod připravit, nejen fyzicky, jak jsem se připravovala u prvního porodu, ale také psychicky. Začala jsem studovat fyziologické porody, hypnoporody a orgasmické porody. A pracovala jsem hodně s pozitivním nastavení mé mysli. Dcera se narodila ve vaně do vody v Rakovnické porodnici pouze za přítomnosti manžela a porodní asistentky. Byl to pro mě velmi euforický a posilující zážitek. Cítila jsem se nejsilnější v životě a také nejšťastnější. Téma porodů mě od té doby nepustilo a pořád mě nepřestává fascinovat síla porodů.

Ještě v mém období šestinedělí začal manžel svépomocí kácet dřevo na náš dům na místech kousek od našeho pozemku - tzv. měsíční dřevo, o kterém se dočetl v knize Viděl jsem tě růst od rakouského lesníka a pilaře Erwina Thoma. Dřevo je káceno v zimních měsících a při dodržení správného postupu má lepší vlastnosti, není potřeba ho chemicky ošetřovat a sušit. 

Zároveň v tomhle období, kdy jsem měla malé děti a bydlela ve vesnici, kde jsem měla minimum sociálních vazeb, vyrazit si do města bylo čím dál obtížnější. Děti byly i často nemocné, takže místo kafíček s kamarádkama, které by asi fungovaly jako perfektní psychohygiena, jsem začala běhat v lese a otužovat se v místním rybníku. Obojí působilo naprosto blahodárně na mojí psychiku občas naprosto vyčerpané matky. A tak jsem začala čím dál více využívat přírody k podpoře mého fyzického i psychického zdraví. 

Po rodičovské dovolené s dcerou jsem se vrátila do zaměstnání na pozici vedoucího předškolního klubu pro děti ze sociálně problematického prostředí. Ovšem po roce jsme konečně mohli začít stavět dům. Bohužel v průběhu času se vše zdražilo, a tak jsme zjistili, že na dům nemáme dostatek financí. S manželem jsme se domluvili, že chybějící peníze budeme muset ušetřit tím, že co může, udělá sám. A já, že dám výpověď v zaměstnání a budu se se věnovat organizaci stavby a nákupu materiálu. Oba jsme toužili po domě s důrazem na ekologii a lokálnost celé stavby a nechtěli jsme ustoupit z našich ideálů. Naše společné úsilí se vyplatilo. Celkově jsme ušetřili odhadovaný milion korun, který nám chyběl na financování stavby. Nakonec jsme byli úspěšní v postavení moderního, ekologického a prakticky pasivního domu v souladu s přírodou.

Těsně před nastěhováním do domu jsme zjistili, že jsem otěhotněla potřetí. Současně jsme měli čerstvě štěňátko, které vyžadovalo každodenní procházky.  V tu chvíli jsem měla to štěstí, že náš nový domov byl jen pár kroků od lesa. První měsíce těhotenství jsem trpěla nevolnostmi a čerstvý vzduch mi dělal dobře. Začala jsem pravidelně každý den chodit do lesa, což mě uklidňovalo. V lese jsem nacházela klid a blízkost sama k sobě i svému miminku v bříšku. Cokoliv mě trápilo, v lese se zdálo nepodstatné, a objevovala jsem zde nové úhly pohledu na věci. Procházky lesem mě posilovaly natolik, že jsem začala zkoumat, proč je mi v tomto prostředí tak dobře.

Poté jsem porodila potřetí, a i přes ne úplně ideální podmínky jsem díky informacím o přirozených porodech prožila tento okamžik v souladu se sebou a s potřebami mého dítěte. Byl to velmi stmelující zážitek pro mě s manželem. Takto mám za sebou tři odlišné porody v třech různých českých porodnicích. 

Následně jsem ještě v šestinedělí absolvovala lesní terapii pod laskavým vedením Michaeli Pavlíkové. Nakonec jsem na internetu ještě objevila finský koncept Lesní mysli, který je velmi podobný lesní terapii a má pro mě i další benefit a tím je i jeho sociální rozměr, což mě jako humanitně založeného člověka baví. Okamžitě jsem se přihlásila na instruktorský kurz, který jsem následně v roce 2022 úspěšně absolvovala. Od té doby s nadšením provádím lidi workshopy Lesní mysli, především poblíž našeho domu. Baví mě široké uplatnění Lesní mysli pro lidi různého věku a zaměření. Pro mě osobně je Lesní mysl nástrojem, jak se přiblížit sama k sobě. Les hraje v mém životě nepostradatelnou roli jako místo odpočinku, kde nacházím energii a mohu klidně přemýšlet, zejména oproštěná od každodenních starostí o děti.

Celá má dosavadní cesta a osobní zkušenosti vrcholily v roce 2023, kdy jsem absolvovala Akademii pro lektorky přípravy na porod a rodičovství v Aperiu - Společnosti pro zdravé rodičovství. Tato organizace mě oslovila svým profesionálním přístupem a dlouhodobě jsem ji považovala za mě osobně sympatickou. Během studia předporodní přípravy jsem si všimla, že témata spojená s předporodní přípravou a well-beingem v přírodě nejsou tak vzdálená, jak by se na první pohled mohlo zdát.  Spíše naopak, zjistila jsem, že mají mnoho společného a je možné je propojit. Tak vznikla má srdcová záležitost - inovativní kurz předporodní přípravy v přírodě. 

Věřím, že stejně tak, jak příroda mě osobně poskytuje podporu, může být prospěšná i pro ostatní, jak v těhotenství, tak i v jiných fázích života.